Třebíč I.

Malá Stacie se rozhodla protáhnout své staré kosti a vyrazit do terénu, konkrétně navštívit město Třebíč. Třebíčí, jež vznikla zhruba v polovině 13. století, protéká řeka Jihlava a je to druhé největší město v kraji Vysočina, má zhruba 38 000 obyvatel.

Stacie u radnice na Karlově náměstí

Městská vyhlídková věž kostela sv. Martina, tam nyní jdeme. V pátem patře věže je zvonice. Původní zvony byly zničeny za první světové války vyhozením z okna. Až v roce 1924 tam umístili nové zvony. V 1942 opět došlo k rekvizici zvonů, tentokrát je spustili kladkostrojem. V současnosti jsou tam zavěšeny 3 zvony, z nichž dva jsou velmi památné, pocházejí z bývalého bratrského sboru na Jejkově. Starší zvon byl ulit roku 1556, mladší zvon vznikl roku 1581. Nejmladší zvon nese název Svatopluk, dříve se mu říkalo tzv., obecní a pochází z roku 1924.

 V tomto prostoru žil do roku 1956 věžník. Věžník musel několikrát denně vyšlapat všechny schody, dostat nahoru otop a pitnou vodu. Někdy prý býval dole u vchodu připravený kbelík s vodou a návštěvník ho musel vzít nahoru vežníkovi. Byt měl předsíň, z níž vedly dveře na ochoz a schody vedoucí do prostoru bání. Dále se tu nacházela kuchyně s velkými kachlovými kamny, ty se nedochovaly, a dva pokoje. V jednom z nich se zachoval rezervoár na dešťovou vodu. Voda z něj byla používaná jen na splachování záchoda a praní tmavého prádla, protože byla zbarvena měděnkou z plechového pláště bání. Podlé místní báchorky žila s věžníkem a jeho ženou v bytě i koza.

Na ochozu

 Pohledy z věže

 Karlovo náměstí a Židovská čtvrť

Pohled na třebíčský zámek s bazilikou sv. Prokopa

V dalším díle přejdeme přes řeku na druhý břeh a navštívíme židovskou čtvrť.