středa 29. července 2015

Kostel Panny Marie Sněžné

V posledním článku z Chelseina výletu po Praze se podíváme do kostela i do zahrádky. Minule jsem vylezli z ulice Na Perštýně a nyní jdeme do Spálené k obchodními domu kdysi Máj, pak Tesco Národní a teď My, což je také Tesco. Myslím, že vloni vedle Máje postavili nové nákupní centrum Quadrio a snad rok byla uzavřena stanice metra Národní třída, jež se nachází pod ním.


 Quadrio

Prošli jsem Quadriem a na druhé straně stojí tato kinetická skulptura. Každý vodorovný díl hlavy se pootočí v jiném čase, ale po chvíli je z toho zase celá hlava.


 Pak jsem se prošla ulici Charvátovou a Jungmanovou a dostala se sem. Za tímto vchodem se skrývá...

... kostel Panny Marie Sněžné.

Gotický trojlodní kostel začal stavět Karel IV. pro řád karmelitánů a měl být po chrámu sv. Víta největším a nejvyšším a měl zabrat i prostor dnešního Jungmannova náměstí. Husitské války tato plány zničily a kostel je do dnešních dnů na první pohled nedokončen, do roku 1397 stihli postavit jen vysoký chór. Kostel měl i tak nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů 34 metrů.
V roce 1412 tu působil Jeroným Pražský. Později syn Karla IV. Václav IV. přidělil kostel ultrakvistům, bylo tu tedy ideologické středisko radikálního křídla husitů, v jeho čele stál v letech 14-19 až 1422 kazatel Jan Želivský, kterého tu pak zavraždili. V roce 1566 se zřítila klenba a tím se dovršilo zničení kostela.
V Roce 1603 kostel získali františkáni, kteří provedli renesanční rekonstrukci kostela. Kostel tedy měří od podlahy ke klenbě 39 m.
.

Toto měla být boční loď kostela, nyní tam je zahrádka hospody U Pinkasů, což je první plzeňská hospoda v Praze.

Ta zeď na pravé straně fotky měla být vnější obvodová zeď chrámu. Sezení tedy je v plánované boční lodi kostela.

Uvnitř stojí raně barokní oltář, který dosahuje výšky 29 metrů.


Při obcházení kostela se naskytne pohled na tento krásný rondokubistický dům: Palác Adria. Byl postaven pro italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta. Projektant je arch. Josef Zasche, autor rondokubistické fasády je Pavel Janák.

 Nyní jsem se dostali do Františkánské zahrady, abychom si prohlédli kostel z větší vzdálenosti. Zahrada vznikla u kláštera karmelitánů po roce 1348 k pěstovaní užitkových rostlin. Od roku 1604 ji měli v užívání Františkáni a převedli ji do barokní podoby a postavili kapli zhruba uprostřed prostoru. Nachází se tu dětské hřiště, sochařská díla, konstrukce s popínavými růžemi, cestičky s pravidelně sestříhanými ploty a ovocné stromy.

A slíbený pohled na kostel





Žádné komentáře:

Okomentovat