Kostel Panny Marie Sněžné

V posledním článku z Chelseina výletu po Praze se podíváme do kostela i do zahrádky. Minule jsem vylezli z ulice Na Perštýně a nyní jdeme do Spálené k obchodními domu kdysi Máj, pak Tesco Národní a teď My, což je také Tesco. Myslím, že vloni vedle Máje postavili nové nákupní centrum Quadrio a snad rok byla uzavřena stanice metra Národní třída, jež se nachází pod ním.

 Quadrio

Prošli jsem Quadriem a na druhé straně stojí tato kinetická skulptura. Každý vodorovný díl hlavy se pootočí v jiném čase, ale po chvíli je z toho zase celá hlava.

 Pak jsem se prošla ulici Charvátovou a Jungmanovou a dostala se sem. Za tímto vchodem se skrývá...

... kostel Panny Marie Sněžné.

Gotický trojlodní kostel začal stavět Karel IV. pro řád karmelitánů a měl být po chrámu sv. Víta největším a nejvyšším a měl zabrat i prostor dnešního Jungmannova náměstí. Husitské války tato plány zničily a kostel je do dnešních dnů na první pohled nedokončen, do roku 1397 stihli postavit jen vysoký chór. Kostel měl i tak nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů 34 metrů.

V roce 1412 tu působil Jeroným Pražský. Později syn Karla IV. Václav IV. přidělil kostel ultrakvistům, bylo tu tedy ideologické středisko radikálního křídla husitů, v jeho čele stál v letech 14-19 až 1422 kazatel Jan Želivský, kterého tu pak zavraždili. V roce 1566 se zřítila klenba a tím se dovršilo zničení kostela.

V Roce 1603 kostel získali františkáni, kteří provedli renesanční rekonstrukci kostela. Kostel tedy měří od podlahy ke klenbě 39 m.

.

Toto měla být boční loď kostela, nyní tam je zahrádka hospody U Pinkasů, což je první plzeňská hospoda v Praze.

Ta zeď na pravé straně fotky měla být vnější obvodová zeď chrámu. Sezení tedy je v plánované boční lodi kostela.

Uvnitř stojí raně barokní oltář, který dosahuje výšky 29 metrů.

Při obcházení kostela se naskytne pohled na tento krásný rondokubistický dům: Palác Adria. Byl postaven pro italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta. Projektant je arch. Josef Zasche, autor rondokubistické fasády je Pavel Janák.

 Nyní jsem se dostali do Františkánské zahrady, abychom si prohlédli kostel z větší vzdálenosti. Zahrada vznikla u kláštera karmelitánů po roce 1348 k pěstovaní užitkových rostlin. Od roku 1604 ji měli v užívání Františkáni a převedli ji do barokní podoby a postavili kapli zhruba uprostřed prostoru. Nachází se tu dětské hřiště, sochařská díla, konstrukce s popínavými růžemi, cestičky s pravidelně sestříhanými ploty a ovocné stromy.

A slíbený pohled na kostel

Staré město

V další fázi procházky jsem se Přemístili na pařížskou ulici, jež obsahuje obchody plné luxusu, ale na každém rohu je cítit moč. Nicméně, domy tu mají krásné fasády.

Nyní se Chelsea nachází v ulici U Starého hřbitova, jejíž zeď židovského hřbitova je lemována stánky se suvenýry a fotograf má kousek za zády Klausovou synagogu, ale tu nemůžete logicky vidět.

Teď jsme se přesunuli ke Staronové synagoze v Červené ulici. Je to nejstarší synagoga v České republice a nejstarší dochovaná synagoga v Evropě, pochází ze 13. století. Gotickou stavbu tvoří dvojlodní síň, kterou dělí dva pilíře, jež nesou pětidílnou klenbu. Je hrozné, jak se do většiny kostelů platí vstupné, věřící člověk se ani nemůže jít pomodlit.

Po té jdeme Maiselovou ulicí a narážíme na Maiselovu synagogu. Vznikla jako soukromá synagoga Morděcheje Maisela v letech 1590 až 1592. Na základě privilegia Rudolfa II. ji vystavěl Juda Coref de Herz. Po požáru roku 1689 obnovena a v roce 1864 přestavěna. V letech 1982 -1905 ji potkala další přestavba v novogotickém slohu podle Alfréda Grotta.

 Přesunuli jsem se na Mariánské náměstí, kde stojí Městská knihovna .

..... a v Nové radnici sídlí Magistrát hlavního města Prahy. Budova byla postavena ve stylu pozdní secese v letech 1908 až 1911 podle projektu architekta Osvalda Polívky. Vnější plastickou výzdobu nají na svědomí pánové Mařatka, Sucharda a Šaloun.

Pak jsem se přesunula na Malé náměstí a Karlovou ulicí pokračovala dál. Tito atlanti stojí u portálu domu právě na počátku Karlovy ulice blízko Malého náměstí.

Dále jsem pokračovala ulicemi Jilskou a Na Perštýně, z nichž pochází následující fotky, a dostala se na křižovatku s ulicemi Národní a Spálená, ale o tom již v dalším článku. Tyhle krkolomné úzké uličky jsou velmi fotogenické a ráda se jimi procházím.

Rašínovo nábřeží

Po návštěvě Vyšehradu se Chelsea prošla po Rašínově nábřeží. Procházku po něm i po jeho náplavkách mám vždy ráda.

Chelsea si nezapomněla ani prohlédnout železniční most, který vede přes Vltavu. Vždy, když po něm jede vlak, třese se celý člověk.

Pohled na věže kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a nábřeží.

Pohled přes Palackého most na Hrad.

Vyšehrad

Po loňské návštěvě Prahy se Stacií přichází nyní nová hvězda další návštěvy letem Prahou Chelsea. Její exkurze začíná u metra Vyšehrad. Protože vystoupila směrem od kraje Prahy, musí přejít lávku pro pěší přes magistrálu, aby se dostala na stranu, kudy se jde k Vyšehradu a při té příležitosti se rozhlédla po Nuselském mostě i do dáli po Praze.

 Žižkovská věž měří 216 metrů a jde tak o nejvyšší stavbu Prahy. Vznikla v rozmezí let 1986 -1992 především k telekomikačním účelům. Ve výšce 93 m je umístěna observatoř, jíž tvoří tři oddíly Ozvěny Prahy, Obrazy Prahy a Zlatá Praha a zažijete tam interaktivní zábavu, tedy různá videa, ozvučená závěsná křesla aj. také tu najdete restauraci a šestihvězdičkoý hotel.

Prošla kolem Kongresového centra a už se dostala k jednomu ze vstupů na Vyšehrad. Zde Táborská brána.

Leopoldova brána.

Cestou narazila na rotundu sv. Martina. Je to nejstarší stavba na Vyšehradě a nejstarší dochovaná stavba tohoto typu v v celé Praze. Vznikla v 11. století, kdy vládl kníže Vratislav II. Hrozila jí dvakrát demolice, jednou za Husitů a po druhé kvůli možné nové silnici na Pankrác v 19. století.

Pohledy z ochozu

Zde již míříme ke kostelu sv. Petra a Pavla a ke Slavínu.

 Hřbitov Slavín

Kostel sv. Petra a Pavla založil kníže Vratislav II. kolem roku 1070. Na popud Karla IV. byl v roce 1369 přestavěn. V letech 1575 - 1576 proběhla další, tentokrát renesanční přestavba. V období 1885 - 1887 byl kostel přestavěn pseudogoticky podle projektu Josefa Mockera a vypadá tak dosud. V letech 1902 - 1903 byly ještě postaveny průčelní věže podle architekta Františka Mikše. Autor reliéfu na hlavním portálu je sochař Štěpán Zálešák.

 Nyní jíž místo opouštíme po strmém schodišti a cestou se naskytuje nádherný pohled na Prahu

Poslední foto z vyšehradské zdi a jdeme dolů na Rašínovo nábřeží.