Petřín III.

V posledním petřínském dílu vidíme exteriér zrcadlového bludiště. Budova vznikla kvůli Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Ta byla zaměřená především na strojírenský a potravinářský průmysl, ale našla se tu i některá řemesla a kultura. Nacházel se tam tedy i pavilon Klubu českých turistů, který představoval napodobeninu vyšehradské obranné věže Špička. V 17. století byla tato věž při přestavbě Vyšehradu zbourána. Budova pavilonu od architekta A. Wiehla byla dřevěná a osázená devíti věžemi, cimbuřím, na průčelí byly znaky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Do pavilonu byl umístěn obraz znázorňující boj Pražanů se švédskými vojsky na Karlově mostě z období třicetileté války. Dále se v pavilonu nacházely i jiné turistické předměty, mapy, hole, .... Po celou dobu konání výstavy stál u vstupu do pavilonu vrátný v dobovém oblečení.

Po skončení výstavy se řešilo, co s pavilonem. Zbourat ho bylo líto, proto byl přemístěn na Petřín, kde se Klub českých turistů zasloužil už o rozhlednu a lanovku. V prostoru, kde se dříve nacházela výstavní síň, bylo nainstalováno zrcadlové bludiště a 1. května byla 1892 byla budova otevřena veřejnosti. V roce 1911 byla do budovy instalovaná další zrcadla, která jsou různě vydutá a pokroucená a této místnosti se říká síň smíchu.

Křížová cesta byla zbudována v roce 1738 a v současnosti ji tvoří 14 kaplí podél horní části cesty od Malé Strany ke kostelu sv. Vavřince na vrcholu Petřína. Tyto konkrétní kaple však pocházejí z roku 1836, původních šest barokních v dezolátním stavu bylo zbouráno a díky hraběti Karlu Chotkovi postaveny nové.

Kaple mají toskánskou edikulu, obrazy v kaplích maloval Josef Führich. Na obrázku výše je konkrétně IV. zastavení: Ježíš se setká s milou matkou svou.

Nyní postupně opouštíme vrchol Petřína, z něhož se dá odejít více cestami.

Vybrala jsem si cestu po promenádě Raoula Wallenberga (1912-1947). Wallenberg byl švédský diplomat. Za druhé sv. války působil v Budapešti, kde zachránil skoro 100 000 maďarských Židů před holokaustem např. vydáváním švédských ochranných pasů.

V pozadí Strahovský klášter, plným názvem Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Klášter byl založen knížetem Vladislavem II. a manželkou Gertudou v roce 1140. Roku 1143 jej získali premonstrátští mniši z westfálského Steinfeldu a je nejstarším premonstrátským klášterem v Čechách. Současná barokní úprava kláštera je od italského architekta A. Luraga. Unikáty jsou např. obrazárna a Strahovská knihovna, která čítá více než 200 000 knih a je tvořena Teologickým a Filosofickým sálem.

Nyní se nacházíme v ulici Úvoz, ze které je krásný výhled na Petřín a ústí do Nerudovy ulice.