Petřín II.

Dnes pokračujeme pochodem po Petřínu, kde první zastávka byla Květnice. V prosinci je zavřená a vypadá takto truchlivě. Jde hlavně o trvalkovou zahradu na vrchu Petřína, vznikla ve 30. letech 20. stol. a leží mezi hladovou zdí a zbytky barokního opevnění.

Jediný vstup do Květnice pokrytý vistárií.

Pohled na Květnici z vršku nad opevněním.

Růžový sad.

Tato kulturní památka České republiky se nachází na vrcholové pláni kopce Petřín. Původně na planině byl lesní porost, který později nahradily ovocné stromy a vinná réva. Od dob baroka až do roku 1932 tento prostor sloužil armádním účelům a poté byl postupně přestavován na zahradu. V parku se nachází horní stanice lanovky a Štefánikova hvězdárna. Park se skládá ze tří částí, ze samotného rozária, druhá je prostor mezi stanicí lanovky a petřínskou věží a třetí dětské hřiště s plochou pro piknik.

Rozárium vzniklo na půdorysu vějíře a rosety podle návrhu Josefa Kumpána. Zde na obrázku vidíte část ve tvaru vějíře.

Hvězdárna M. R. Štefánika. Autorem návrhu je architekt J. Veselík, pro veřejnost se otevřela v roce 1929. Současný vzhled se třemi kopulemi vznikl po rekonstrukci v 70. letech 20. stol.

Z tohoto východu bychom vstoupili do parku, kdyby byla lanovka v provozu.

Toto je výše zmíněná druhá část parku:

 Petřínská rozhledna.

Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m a ona sama měří cca 65,5 m. V roce 1889 byl Klub českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde jeho členy nadchla Eiffelova věž. Rozhodli se tedy postavit něco podobného i v Praze a založili Družstvo pro výstavbu petřínské rozhledny, investovali do něj a od města získali pozemek. Výstavba pětkrát menší napodoběniny Eiffelovy věže započala v březnu 1891 podle návrhu architekta Vratislava Pasovského, autory konstrukce jsou inženýři J. Souček a F. Prášil. Dne 20. srpna 1891 byla rozhledna slavnostně otevřena.

Jádrem ocelové konstrukce je osmiboký tubus s výtahem, kolem něhož se vinou dvě schodiště: jedno pro výstup nahoru druhé pro směr dolů.

1. 5. 1953 byl na věži zprovozněn vysílač, proto byl zrušen výtah a nahradily ho kabely a napáječe k vysílači. Od roku 1979 - 1991 byla rozhledna uzavřena veřejnosti kvůli špatnému stavu. Roku 1992 skončilo televizní vysílání (již stál nový Žižkovský vysílač), zůstaly pouze vysílače rozhlasu. V roce 1998 převzala správu rozhledny Pražská informační služba a 1999 započala generální rekonstrukce a 24. 3. 2002 byla věž opět zpřístupněna. Odstranění televizního vysílače umožnilo opětovné zřízení výtahu pro 6 osob. Od 20. 1. 2013 převzalo správu věže Muzeum hlavního města Prahy.