Eternal Evangeline Ghastly (2009)

Tento jedinečný den, který nastane jen jednou za čtyři roky si říká o představení nového přírůstku, o kterém sním už od roku 2009. Ano, konečně se mi díky Ivaně podařilo získat moji vysněnou neparukovou Evangelinu s dlouhými havraními vlasy. Kdysi tuto pannu vlastnila Edita, kde jsem ji ráda obhlížela, ale ani ne po roce ji dala pryč. Zde se můžete podívat na promo fotku od výrobce a zde u Edity na reálné fotky v původním oblečení. Moje tedy přicestovala bez klobouku a bot, tedy vlastně bez spodního prádla a bot, což znamená nahá dne 25. 2. 2016 od Ivany, za což jí velmi děkuji. Celkem mě překvapilo, že mi ji najednou nabídla. V nedávném článku na jejím blogu mi nepřišlo, že by se Morgiany, jak ji pojmenovala, chtěla někdy vzdát. A neuplynul od jeho zveřejnení ani měsíc a už je v jiném bydlišti.

Eternal Evangeline přicestovala v krabici od Crystal Ball Evangeline, do ní byla vložena krabice od Now and Forever Evangeline, což jsou 18 a půl palcové Evangeline, ta má měří pouze 17 palců, takže v krabici bylo ještě dost prostoru pro celou středoafrickou rodinu.

Evangeline drží pohromadě gumičky, takže nedělá éňo ňůňo pozice dle přání majitele.

Tahle tajemná tvář a uhrančivé oči si mě téměř před sedmi lety získaly a už nepustily.

Život a smrt, fauna ve Floře

Dnes se jedná o poslední článek z prosincového pražského výletu. Olšanské hřbitovy je největší pražské místo k pohřbívání o celkové rozloze 50,17 ha. Celkem jsou tvořeny dvanácti hřbitovy. Název má po již zaniklé vesnici Olšatny.

 Hned za starými mrtvými hrobkami se nachází živé obchodní centrum.

Na křižovatce ulic Vinohradská a Jičínská stojí nákupní centrum Atrium Flora, jakoby vsazené do Olšanských hřbitovů.

Protože v období před Vánoci Mattel ČR oznámil, že v Atriu Flora je čistě mattelácký obchod otevřený pouze do konce roku, nesměla jsem návštěvu nevynechat. Přišlo celkem zklamání, obchod byl pod patronátem řetězce Bambule, měl tedy ceny jako Bambule, účtenky a tašky také Bambule, jen ostatní zboží, než to od Mattela, tam logicky nebylo.

V předvánoční čas jsem se také nemohla nepodívat na vánoční výzdobu hlavních turistických míst, tady Václavské náměstí.

A Staroměstské náměstí.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně a Jakešův prst

Další zastávka Nikki byla na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, kde stojí jedinečný kostel Nejsvětějšího Srdce Páně od architekta Josipa Plečnika a k jeho realizaci došlo v letech 1928 až 1932.

Hodiny mají průměr 7,5 m a jsou i největší v České republice. Stěny kostela tvoří režné zdivo, což znamená, že cihelné zdivo je pouze vyspárováno, nikoliv omítnuto. Na to se používají cihly tzv. lícovky, které jsou odolnější povětrnostním podmínkám. Kostelní věž měří 42 metrů a obsahuje šest zvonů. Budova má obsahovat královské symboly, báň na věži má představovat královské jablko, fasáda má připomínat královský hermelín.

 

Kousek cesty od kostela po Milešovské ulici se nachází Žižkovská televizní věž, s výškou 216 m nejvyšší pražská stavba.

Okolo vysílače v Mahlerových sadech nalezneme minigolfová hřiště.

Na pilíře vysílače bylo v roce 2000 umístěno umělecké dílo od Davida Černého "Miminka".

Vertikální konstrukce se skládá ze tří tubusů o kruhovém průřezu, z nichž dva vedlejší mají průměr 4, 8 m a hlavní má průměr 6, 4 m. To je ten, jež je zakončen anténní nástavbou a je tedy nejvyšší a dosahuje oněch 216 m. Ve výšce 65 m se nachází panoramatická restaurace, v 93 m vyhlídková kabina, nejvyšší kabina obsahuje vysílací techniku. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu roku 1985, v březnu 1991 začal zkušební vysílací provoz a od 17. 2. 1992 byly části pro veřejnost jí zpřístupněny.