Posledním 42. dílem vás provede opět Marisol. Fotky jsou včerejší a tedy vznikly po měsíci od těch předchozích, takže jsem mezitím stihla zapomenout, že už se Marisol po stavbě producírovala. Jasný důkaz pro Ľuba, že trpím sklerózou, který mi to pořád nechce věřit. Aspoň, že jsem panenku mezitím nějakým zázrakem převlékla, takže má aspoň trochu jiný vzhled.
Dámská umývárna na toaletách. Všimněte si, že vzor obkladů koresponduje se vzorem na fasádě.
Pánské toalety. Sportovců je evidentně více než sportovkyň, takže i pánské sociální zařízení je rozlehlejší a kapacitnější.
Budka pro občerstvení,. Asi tam momentálně nebude, neboť se nenašel provozovatel. Takže zatím prázdný prostor.
V pozadí za hřištěm je vrhačský komplex. Atleti si na něj opět stěžují. Prý je země příliš tvrdá, takže se jim oštěpy nezabodávají do země a rozbíjejí se jim disky. A když se vrhá koulí, musí se na cyklostezce zastavit provoz, aby to nikoho nezabilo, jak je krátká a nasměrovaná.
V nejvyšším patře budovy jsou kanceláře, časomíry a podobné technické záležitosti. Když se pořadatelé závodu chtěli např. podívat, zda sportovci po dráze stále běží, museli se málem vysoukat z okna, aby na dráhu viděli. Stěny jsou totiž příliš silné a okna v nich malá. Zpočátku jim nefungovaly ani tlampače, tak si tam prý museli přinést vlastní reprobedny, aby mohli hlásit postavení na start a výsledky. Teď nevím, zda už to funguje.
Pod modrou plachtou je ukryt kvalitní bílý písek na závody ve skoku dalekém, ve druhém doskočišti je klasický písek ke cvičným účelům.
Žádné komentáře:
Okomentovat