Zámek Lysice

Lysice leží zhruba na půli cesty mezi Svitavami a Brnem, kousek od Kunštátu, který jsme navštívili minule, proto Sněhurka navštívila i tento zámek.

Barokní zámek byl původně vodní tvrz. V první polovině 16. stol. ji přestavěli na renesanční zámek, později ji čekala barokní a empírová přestavba. Dnešní vzhled zámku byl vytvořen na přelomu 19. a 20. století. Uvnitř se nachází bohaté sbírky především z 19. stol. nábytku, zbraní, obrazů, skla, porcelánu, historických dřevěných terčů, dvě knihovny. Jedna z prohlídkových tras (2. patro zámku) představuje bydlení hraběcí rodiny Dubských

Zámek různě přecházel z majitele na majitele, z dědice na dědice, to zde ani vypisovat nebudu, kdo má zájem, najde si. Po druhé světové válce byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn a po roce 1947 byl jako památka první kategorie zpřístupněn veřejnosti. Rekonstrukce interiérů proběhla v letech 1966-1972. Další rozšíření prohlídkových okruhů bylo v roce 1999-2000. Od r. 2002 je objekt Národní kulturní památkou.

Kolonáda s krytým ochozem kolem zámecké zahrady. Zahrada je součástí jednoho z prohlídkových okruhů, takže není přístupná bez vstupenky.

 Vnitrní nádvoří.

 Výstava náhrobních kamenů ve sklepení.

Zámek Kunštát

Obsahem dnešního článku je výlet Sněhurky na státní zámek Kunštát ležící uprostřed Moravy, zhruba v půli vzdálenosti mezi Brnem a Svitavami.

První písemná zmínka o Kunštátu je z roku 1279, ale objev průčelí pozdně románské hradní obytné budovy za arkádou průčelí zámku znamená založení původního staršího hradu již v polovině 13. století. Páni z Kunštátu drželi toto rodové panství do roku 1521 a v průběhu od poloviny 14. století do počátku 16. století kunštátský hrad různě rozšiřovali a přestavovali.

V 16. století po zakoupení hradu nový majitel Jan Černčický z Kácova započal přestavbu na renezanční zámek a dokončili ji jeho synové v 50. letech 16. století.

Vlevo je fontánka, ale její stav neumožňuje ji provozovat. Třeba se časem dočká rekonstrukce. Budova má být novogotický altán.

V roce 1678 kupují panství hrabata z Lamberga a stejného roku přistoupil Kašpar Fridrich hrabě z Lamberga k rozsáhlé přestavbě zámku na reprezentační rodinné sídlo. Vznikla přístavba patrové nádvorní chodby prolomené v přízemí šestinásobnou arkádou, bylo provedeno výškové srovnáním všech tří křídel budovy, nové fasáda a úprava interiérů. Tím získal zámek nynější tvar, půdorysnou dispozici a částečně i vzhled.

Barokní stavební práce se téměř nedotkly předzámčí, proto se na sklonku 18. století vžívá pro označení hlavní zámecké budovy, dnešní Horní zámek název Nový zámek, pro předzámčí, dnešní Dolní zámek pojem Starý zámek.

Stěna vpravo je stěna původního hradního paláce. Zámecká stěna s arkádami vlevo byla přistavěna později

V devadesátých letech 18. století byly osazeny nové vstupní portály a Horní zámek byl s výjimkou zahradního průčelí klasicistně přefasádován. Úpravy v duchu historických slohů proběhly v druhé polovině 19. století. Jednalo se mj. o pseudobarokní úpravy interiérů Horního zámku, dále o úpravy zámecké Květné zahrady, kde byl na místě renesanční sala terreny vystavěn novogotický altán s věží a k jižnímu křídlu bylo přistavěno dvouramenné litinové schodiště.

Ve středu zahrady byl vyhlouben bazén s centrální figurou nymfy datovanou letopočtem 1859.

Zelené okenice a okna za nimi jsou jako jediné na zámku nové. Takto mají jednou vypadat všechna okna. Dále momentálně v zámku místy probíhá restaurátorský průzkum.

Pohled směrem na Dolní zámek

Zámecký park. Působí unaveně, protože bylo dlouhodobé sucho.

V roce 1948 byl kunštátský zámek zestátněn a postupně sloužil jako sběrný objekt Národní kulturní komise, sklad Moravského zemského archivu v Brně a mobilizační sklad ministerstva vnitra.

Od 1. lednu 2005 převzal správu státního zámku Národní památkový ústav, který ihned zahájil práce směřující k co nejdřívějšímu, alespoň částečnému, zpřístupnění veřejnosti. zaměřeným na to, aby byl zámek alespoň částečně co nejdříve zpřístupněn veřejnosti.

Zelená je recyklace

Třídit a recyklovat je moderní ekologická činnost, proto se nevyhýbá ani šatníku mých Barbií a začíná se pořádně rozjíždět. Tyto zelené recyklované šaty pocházejí ze dvou dřívějších produktů. Jedná se o květinovou vílu a orientální tanečnici. Oba modely už byly nevyužívané, tudíž recyklaci si přímo žádaly. Živůtek zůstal zachován z květinové víly, byly doplněny nové rukávy a sukně. Protože materiál z víly by nestačil, nastoupila tanečnice se svými rukávy a nohavicemi a z jejího modelu se staly světle zelené plavky.

Únor 2009

Pozdě, ale přece je tu únorové téma měsíce INDIÁNKA. Moje indiánka je zcela jednoduchá, tvoří ji dva barevné odstíny a zdobení vzniklo nastříháním krajů oděvu na proužky. Panenka je sice na indiánku moc bledá, ale jako jediná moje panenka má úplně černé vlasy, tak proto.