Život a smrt, fauna ve Floře

Dnes se jedná o poslední článek z prosincového pražského výletu. Olšanské hřbitovy je největší pražské místo k pohřbívání o celkové rozloze 50,17 ha. Celkem jsou tvořeny dvanácti hřbitovy. Název má po již zaniklé vesnici Olšatny.

 Hned za starými mrtvými hrobkami se nachází živé obchodní centrum.

Na křižovatce ulic Vinohradská a Jičínská stojí nákupní centrum Atrium Flora, jakoby vsazené do Olšanských hřbitovů.

Protože v období před Vánoci Mattel ČR oznámil, že v Atriu Flora je čistě mattelácký obchod otevřený pouze do konce roku, nesměla jsem návštěvu nevynechat. Přišlo celkem zklamání, obchod byl pod patronátem řetězce Bambule, měl tedy ceny jako Bambule, účtenky a tašky také Bambule, jen ostatní zboží, než to od Mattela, tam logicky nebylo.

V předvánoční čas jsem se také nemohla nepodívat na vánoční výzdobu hlavních turistických míst, tady Václavské náměstí.

A Staroměstské náměstí.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně a Jakešův prst

Další zastávka Nikki byla na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, kde stojí jedinečný kostel Nejsvětějšího Srdce Páně od architekta Josipa Plečnika a k jeho realizaci došlo v letech 1928 až 1932.

Hodiny mají průměr 7,5 m a jsou i největší v České republice. Stěny kostela tvoří režné zdivo, což znamená, že cihelné zdivo je pouze vyspárováno, nikoliv omítnuto. Na to se používají cihly tzv. lícovky, které jsou odolnější povětrnostním podmínkám. Kostelní věž měří 42 metrů a obsahuje šest zvonů. Budova má obsahovat královské symboly, báň na věži má představovat královské jablko, fasáda má připomínat královský hermelín.

 

Kousek cesty od kostela po Milešovské ulici se nachází Žižkovská televizní věž, s výškou 216 m nejvyšší pražská stavba.

Okolo vysílače v Mahlerových sadech nalezneme minigolfová hřiště.

Na pilíře vysílače bylo v roce 2000 umístěno umělecké dílo od Davida Černého "Miminka".

Vertikální konstrukce se skládá ze tří tubusů o kruhovém průřezu, z nichž dva vedlejší mají průměr 4, 8 m a hlavní má průměr 6, 4 m. To je ten, jež je zakončen anténní nástavbou a je tedy nejvyšší a dosahuje oněch 216 m. Ve výšce 65 m se nachází panoramatická restaurace, v 93 m vyhlídková kabina, nejvyšší kabina obsahuje vysílací techniku. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu roku 1985, v březnu 1991 začal zkušební vysílací provoz a od 17. 2. 1992 byly části pro veřejnost jí zpřístupněny.

Petřín III.

V posledním petřínském dílu vidíme exteriér zrcadlového bludiště. Budova vznikla kvůli Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Ta byla zaměřená především na strojírenský a potravinářský průmysl, ale našla se tu i některá řemesla a kultura. Nacházel se tam tedy i pavilon Klubu českých turistů, který představoval napodobeninu vyšehradské obranné věže Špička. V 17. století byla tato věž při přestavbě Vyšehradu zbourána. Budova pavilonu od architekta A. Wiehla byla dřevěná a osázená devíti věžemi, cimbuřím, na průčelí byly znaky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Do pavilonu byl umístěn obraz znázorňující boj Pražanů se švédskými vojsky na Karlově mostě z období třicetileté války. Dále se v pavilonu nacházely i jiné turistické předměty, mapy, hole, .... Po celou dobu konání výstavy stál u vstupu do pavilonu vrátný v dobovém oblečení.

Po skončení výstavy se řešilo, co s pavilonem. Zbourat ho bylo líto, proto byl přemístěn na Petřín, kde se Klub českých turistů zasloužil už o rozhlednu a lanovku. V prostoru, kde se dříve nacházela výstavní síň, bylo nainstalováno zrcadlové bludiště a 1. května byla 1892 byla budova otevřena veřejnosti. V roce 1911 byla do budovy instalovaná další zrcadla, která jsou různě vydutá a pokroucená a této místnosti se říká síň smíchu.

Křížová cesta byla zbudována v roce 1738 a v současnosti ji tvoří 14 kaplí podél horní části cesty od Malé Strany ke kostelu sv. Vavřince na vrcholu Petřína. Tyto konkrétní kaple však pocházejí z roku 1836, původních šest barokních v dezolátním stavu bylo zbouráno a díky hraběti Karlu Chotkovi postaveny nové.

Kaple mají toskánskou edikulu, obrazy v kaplích maloval Josef Führich. Na obrázku výše je konkrétně IV. zastavení: Ježíš se setká s milou matkou svou.

Nyní postupně opouštíme vrchol Petřína, z něhož se dá odejít více cestami.

Vybrala jsem si cestu po promenádě Raoula Wallenberga (1912-1947). Wallenberg byl švédský diplomat. Za druhé sv. války působil v Budapešti, kde zachránil skoro 100 000 maďarských Židů před holokaustem např. vydáváním švédských ochranných pasů.

V pozadí Strahovský klášter, plným názvem Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Klášter byl založen knížetem Vladislavem II. a manželkou Gertudou v roce 1140. Roku 1143 jej získali premonstrátští mniši z westfálského Steinfeldu a je nejstarším premonstrátským klášterem v Čechách. Současná barokní úprava kláštera je od italského architekta A. Luraga. Unikáty jsou např. obrazárna a Strahovská knihovna, která čítá více než 200 000 knih a je tvořena Teologickým a Filosofickým sálem.

Nyní se nacházíme v ulici Úvoz, ze které je krásný výhled na Petřín a ústí do Nerudovy ulice.